Rezervace
Menu
Rezervace

Výstava

17. 1. 2025 – 16. 3. 2025

Petr Řehoř, Pauliina Pasanen, Josef Řehoř: PŘÍBĚH MÉHO OTCE

Výtvarník Petr Řehoř pátral po minulosti svého otce, který byl na podzim roku 1942 poslán z Protektorátu Čechy a Morava na nucené práce k německé polovojenské organizaci Todt. V okupovaném Norsku pracoval na stavbách bunkrů v okolí Trondheimu. Po roce odjel na dovolenou domů do protektorátu a do konce války se ukrýval. Petr Řehoř, který se narodil několik let po válce, o otcově minulosti mnoho nevěděl. Otcův příběh začal objevovat teprve nedávno. V roce 2021 se v rámci česko-norského projektu My father´s story vydal se svou ženou, fotografkou Pauliinou Pasanen po jeho stopách do Norska. Tato cesta je oba inspirovala v jejich umělecké tvorbě.

Příběh mého otce

Můj otec, Josef Řehoř
(*1921 Nová  Paka – †1973 Jilemnice)
Se narodil v Kruhu u Jilemnice, na rozkaz okupačních úřadů byl poslán na nucené práce v roce 1942. Nejprve do Berlína, a potom do norského
Trondheimu.

Sdílel svůj osud s více než s tisícem mladých mužů narozených v roce 1921. Žili v lágrech a pracovali na výstavbě pobřežních bunkrů pro německou armádu. 

V prosinci 1943 dostal Josef povolení k odjezdu domů na základě falešného dokladu o úmrtí jeho babičky, která ho vychovávala.
Otec se potom až do konce války skrýval v Krkonošských horách, do Norska se už nevrátil.

V roce 1947 uspěl při přijímacích zkouškách na UPRUM v Praze, kde vystudoval mimo jiné knižní ilustraci a monumentální malířství. Splnil si tak svůj předválečný sen. Pro sebe se zabýval také ilustrováním knih norského spisovatele Knuta Hamsuna, které byly v té době zakázány. Skandinávská kultura ho velmi zaujala. Ilustrace nebyly nikdy publikovány, ale otec pokračoval ve shromažďování skandinávské literatury a knih o umění. Moje vědomosti se z části zakládají na otcově vyprávění a skandinávské literatuře, kterou jsem četl.

Po okupaci 1968 ztratil zaměstnání a přišel o členství ve Svazu výtvarných umělců, bez kterého nemohl žádat o invalidní důchod. Otec zemřel na mozkovou mrtvici v roce 1973.

Důvodem pro zamítnutí jeho žádosti byla jeho silná opozice proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. V době okupace například kreslil a tiskl karikaturní letáky proti Sovětské armádě a politikům. Pokusil jsem se ve zkratce osvětlit pozadí mého zájmu o zkoumání historie osudu mého otce. Příběhu, který stojí za to vyprávět. Cestovali jsme po místech, ve kterých se příběh odehrával a pokusili se zprostředkovat naše pocity prostřednictvím malby, fotografie, video instalace a textu.

Petr Řehoř, syn.