Dveře zmizelého kostela se vrátily do zámku
Na své místo se vrátily vzácné dveře ze starého kladenského gotického farního kostela, které se na pár týdnů odstěhovaly z interiéru Kladenského zámku do restaurátorské dílny. Gotický kostelík již dnes neexistuje, stával na nám. Starosty Pavla v místech dnešní novorománské baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Proto si vzácný artefakt nenechte při prohlídce Kladenského zámku ujít, umístěn je v západním křídle památky.
„Z původního kostela se dochovala dvojice dubových dveří pokrytých plechem a zdobených pásovinou s květy, větší od hlavního vstupu, a právě tyto menší z presbytáře do sakristie, které jsou navíc zdobené reliéfy českého lva. Dnes jsou výjimečnou kulturní památkou a jedním z nejstarších exponátů kladenského muzea,“ říká Tomáš Voldráb ze Sládečkova vlastivědného muzea, které má oboje dveře ve své evidenci a péči a na trvalou výstavu menší z nich do Kladenského zámku zapůjčilo.
Muzeum letos získalo na preventivní ošetření dveří dotaci od Ministerstva kultury ČR v rámci Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví. „Provádělo ho Pasířství Houska a Bouda, která má velké zkušenosti s restaurováním kovových předmětů,“ informoval Tomáš Voldráb a dodal: „Nejprve se předmět zbavil prachu žíněným kartáčem a vysavačem. Dřevěné části dveří se ošetřily proti houbám či dřevokaznému hmyzu. U kovových částí se odstranily nesoudržné vrstvy koroze a barev. K zastavení korodování a stabilizaci kovu se používá roztok taninu neboli kyseliny tříslové, ve vodní lázni a ethylalkohol. Vhodným způsobem se pak zajistily i volné části výzdoby, tedy zdobné pásy. Celý povrch se překartáčoval, zafixoval dvěma vrstvami včelího vosku a kovové části se zaleštily. Platí přitom, že dveře již musí být uchovávány a vystavovány pouze v interiéru.“
Původní gotický kostel byl poprvé písemně doložen v polovině 14. století, kdy kladenské panství vlastnil rod Kladenských z Kladna. V roce 1897 byl však stržen, když jednolodní stavba již přestala kapacitně stačit výraznému nárůstu počtu obyvatel Kladna v 19. století a na jeho místě byla podle projektu Ludvíka Láblera v letech 1897–1899 postavena mnohem rozsáhlejší trojlodní bazilika Nanebevzetí Panny Marie, jak ji známe dnes. „V depozitáři Sládečkova vlastivědného muzea máme uloženy i další předměty z původního kostela, jako jsou sochy, obrazy nebo zřítelnice. V Kladenském zámku je také vystaven zvon a náhrobní kameny majitelů kladenského panství z hrobek v gotickém kostele. Ostatky příslušníků rodů Kladenských z Kladna a jejich dědiců Žďárských ze Žďáru jsou stále uloženy v kryptě v novém kostele na straně směrem k radnici,“ konstatoval ředitel muzea Zdeněk Kuchyňka.
Zajímavostí je, že loď nového Kostela Nanebevzetí Panny Marie musela být oproti původní stavbě potočena, aby se kostel vešel do prostoru, který mu byl na náměstí vyhrazen. Loď původního gotického svatostánku směřovala na východ, u nového kostela je však atypicky otočena směrem k severu.
Restaurováním zároveň procházely i větší z dveří od hlavního vstupu do starého kostela. Ty budou k vidění v chystané nové expozici Hornického muzea Mayrau ve Vinařicích spadajícího pod Sládečkovo muzeum, kde pro potěchu návštěvníků chystají celkovou obnovu lampovny, dokončení třetí etapy restaurování a konzervace objektu těžní věže a zpřístupnění bývalé kompresorovny s mnohými technickými exponáty.